Loupak.cz - Vtipy

Sbírka hlášek z Červeného trpaslíka č. II

Rimmer: Krytone, změň polach z modrého na červený.
Kryton: A jste si jistý pane? znamenalo by to vyměnit žárovku.
Kocour: Kašlete na červenej, to chce rovnou hnědej.

(Rimmer se marně učí Esperanto)
Rimmer: Holly, jak by řekl eperantysta: Bonvolu alsendi la pordiston. Laŭŝajne estas rano en mia bideto a myslím že víš co to znamená.
Holly: ano, pošlete pro portýra, zdá se že mám v bidetu žábu.
Rimmer: No a? Jak je tedy, že tvůj fotr byl spiťar a tvoje matka si to rozdala s každým na potkání?
Holly: to ti neřeknu!!

Lister: chci se vrátit na zemi.
Rimmer: A jak víš že ještě existuje, co když vybouchla?
Lister: jasně, neboji neovládli mravenci!!(ironicky)
Rimmer: země ovládána hmyzem? no výborně třeba dostaneš konečně dobrou práci!!

Rimmer: ty si to nepamatuješ? švanda, bžunda, prča.. prostě Listy a Rimsy!!
Lister: Kdy?
Rimmer: No....tak třeba jak si spadl z nákladové rampy to jsme se nasmáli.
Lister: Ty ses smál, já skončil na půl roku na marodce,
Rimmer: Jo.... a pak jsi tu celé prázdniny obcházel jak kriketová branka. To byly časy

Holly: minulý týden jsme narazili na měsíc, který vypadal jako pozadí Marylin Monroe.....obletěli jsme ho hned několikrát

Kristina Kochanská: Jaká je naděje, že se odtud dostanem?
Kryton: Asi taková jako vidět pana Listera drátem přišívat záplatu na žlutých těhotenských kalhotách.
Dave Lister: To už je fakt dávno, co jsem tohle dělal.

Arnold J. Rimmer: (na Hollyho) Ty jsi naprostý, naprostý, naprostý... to slovo ještě nevymysleli, aby vystihli to co opravdu jsi, ale to jsi a to naprostý, naprostý - tři tečky.

Arnold Rimmer: Ubylo by vás, kdybyste měli můj sestřih?
Kocour: Něco takovýho už mám. Jenomže ne na hlavě.

Kocour: Dej sem ten šíp! Může nám říct spoustu věcí o tom, s kým tady máme tu čest.
Dave Lister: Tak co?
Kocour: Jasně! Určitě ho vypálili z luku.

Kocour: Ale opičáku, ty seš marod, maród, bezmocnej a v bezvědomí. Kdybys nebyl můj přítel, stopil bych ti boty.

Arnold J. Rimmer: Jen se posmívej. To už tu bylo. Vysmívali se Galileovi. Smáli se Edisonovi. Taky Kolumbovi.
David Lister: Kdo je Kolumbus?
Arnold J. Rimmer: Trhan v pláštěnce, co objevil Ameriku.

"By:Jurrisek"

Sbírka hlášek z Červeného trpaslíka č.I

Dave Lister: Hele, mysli si co chceš, ale podle mě po dobrým víně ti nezůstane kolem pusy pěna, která jde dolů jenom ředidlem.

Holly: Hledá nás od našeho odletu, dostihl nás, když jsme se obrátili.
David Lister: Takže to trvalo tři miliony let!?
Holly: Jo, co chceš, obyčejný poštovní průměr…

Holly: Tři miliony let letíme vesmírem a zjistili jsme spoustu věcí: nejvyšší formou života je člověk a nejnižší formou života je člověk, který si hraje s vláčky.

Holly: Nechci tě vyděsit, ale na lodi je zřejmě cizí forma života!
Rimmer: Myslíš jako minule? Jak jsi nás všechny vzburcovala a vyletěli jsme nákladovými vraty s bazukoidy a ruksaky a zatím šlo o Listerovy ponožky?
Holly: Nerozpoznala jsem genetickou strukturu! Z biologického hlediska šlo o novou formu života!

Rimmer: Možná že potřebuje radu.
Lister: Od tebe?
Rimmer: Dělal jsem na lince důvěry.
Lister: Já vím. Jedno dopoledne.
Rimmer: Déle jsem to nevydržel.
Lister: Nedivím se ti. Volalo ti pět lidí a všichni spáchali sebevraždu. A to si jeden chudák spletl číslo!

Kocour: Dneska vypadám opravdu k světu. Vypadat jen o chloupek líp, tak mě zakážou.

Kocour: Co to je?
Kryton: Něco se blíží k asteroidu.
Lister: Je to sonda. Blíží se asi půl kiláku východně. Vypněte všechny světla.
Kocour: Tobě to pálí. Budou si myslet, že nejsme doma.
Rimmer: Pokud bude situace svízelnější, Kryton by mohl otevřít dveře a říct, že jsme se přestěhovali

Rimmer: Holly, ty seš užitečnej jak automat na kondomy ve vatikánu

Holly: Mé IQ je 6000, to je jako 6000 učitelů tělocviku nebo 12000 hlídačů na parkovišti.

Holly: za ty tři miliony let chovám bláhovou naději, že lidstvo přestalo válčit, vyléčilo všechny nemoci a zjednodušilo formulář daňového přiznání.

Lister: Co to je?
Kryton: to jsou vaše ponožky pane.
Lister: ne nejsou, tyhle jdou ohnout.

Víte jak vznikla maďarština?

To kdysi dávno si dva slovenští dřevorubci chtěli zkrátit cestu domů. Usmysleli se, že na kládě sjedou kopec. Nuž jeden hopsl na kládu a už si to fičí, když najednou keř ostružin, Rudo volá: "Kér mi dere tvár" Jaro odpovídá:"Min ten Kér" (nutno si rozhovor říci nahlas)

"By:Jurrisek"

Co by se stalo, kdyby na slovensko spadla atomová bomba?


"By:Jurrisek"

P: „Hele Honzo, založil jsem Quarteto.”
H: „Jo a Kolik vás je?”
P: „No tři.”
H: „A kdo to je?”
P: „No já a brácha.”
H: „Ty máš bráchu?”
P: „Ne, proč?”

*By Jurrisek*

Přijde za otcem pětiletý synáček a ptá se, co je to politika. Jak bych ti to vysvětlil, přemýšlí otec. Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je socialistická vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my jí za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu? Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou. V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit. Chlapec jde tedy do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšimne. Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se ho tatínek ptá: Tak už víš, co je to ta politika? A chlapec smutně odpoví: Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera. A jak, prosím tě? No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco socialistická vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován. A naše společná budoucnost leží ve sračkách.

Blondýnka se v galerii vyptává průvodce: „Kolik stojí tenhle obraz?”
„Sto tisíc.”
„Tak to ne... A támhleten?”
„Ten stojí padesát tisíc.”
Blondýnka se chvíli rozhlíží a pak ukáže na malý obrázek na zdi a v očekávání se ptá: „A co tento?”
„Že jste to vy, dám vám ho za pět tisíc,” řekl jí průvodce a blondýnka nadšeně souhlasila.
Když šťastná kupkyně opuštěla galerii, průvodce pyšně povídá kolegovi: „Vidíš tu blondýnku u dveří?”
„Jo.”
„Tak té huse jsem prodal kousek tapety za pět tisíc!”

By:{Zaly}

Žena dělá svíčkovou a zazvoní pošťák, že mají balíček. Manžílek se teda ochotně nabídne, že převezme vaření a ona ať jde dolů. Když se ženská vrací, už z dálky volá: „Je omáčka pořádně zamíchaná?”
Z druhého konce bytu se ozve: „Nedělej si starosti, lepší zamíchaná ani být nemůže. Strčil jsem ji do pračky na nejvyšší otáčky!”

By:{Zaly}

Běžný zimní den ženatého muže:
- škrábat auto
- škrábat brambory
- škrábat hrnec
- škrábat manželku

By:{Zaly}

Proč je muž jako pes?
1) Oba mají neopodstatněný strach z vysavače.
2) Oba jsou přehnaně fascinovaní klínem ženy.
3) Oba nedůvěřují pošťákovi.

By{Zaly}